Vybrané básně Zdeňka "Zeldy" Záleského


Apatie

Jsem apatický archanděl pondělního šílenství
jsem nacucaná školní houba pěkně hnusná
možná i hniju, možná i zevnitř
nekončící pocit vrcholného patosu
nikdy nekončící pocit
jakožto i podzim je nekonečný
v našich srdcích
v našich myslích
v našich střevech
a syn Ďábla nám je potají
rve, takhle se spojuje
nespojitelné
očistec a peklo sychravé potají
a Presley žije vole
a nikdy nemá syn Ďábla
takovou sílu jako v pondělí
a nikde nemá takovou moc
jako v matičce Praze magické
nám nepoetickým tulákům (věčně spícím)
je to naprosto u prdele
nám je to jedno...
Všechno jedno...
Do jednoho...




Smrtí sedmi panen

bude snámi ámen
aneb
příhody životní a srdeční
o
smrtelnících
a
nádenících
s
jedním Bohem
pláčem
nad jeho hrobem.
Jeho syna
v Praze,
kde je blaze
o dopisech, úpisech
s
jednou bankou
vše ukončené, nedivím se
jedním zjevením
tam si počtem,
jak jsme v kýbli
to psáno je
v
Bibli




Mluviti pravdu

Krásná múza zemřela na lidskou aroganci
hej hou umřela s pochopením
lidé zabili - he - hé vesmírní kanci
- obránci všehomíra -
v suché poušti není neznámá s lehkým řešením
červ - po anglánsku wurm se zhnuseně odplazil
od rozkladu naší psychiky
utekl do teplejších vod, pohrdavě říkáme:
jistě nám to přijde vhod
v rytmu waltzu (či možná polky) žijeme
a tančíme podle vysněné tragiky
ležíme často rádi v trávě
sami sebou nepochopení
kde jsou ta kouzla, proč je nevidíme
už asi nepřekvapím tvou jemnou kůži
kdo se dnes chová jako pravý muž?
Chci mluvit. Nevím jak ani co
vy! Poctivci! Určitě to stejně cítíte
země bez činu - slavného
koukej jak svítí mrak
múza ještě žije!
...
V ženách - některých
v dětech - některých
škoda jim - tolerantních
blázínků
rozmilých maminek a tatínků
a jen ty! Vole! Můžeš hádat kdo z nás
je ta legenda




Generace honorace

Polistopadová generace KFC
přežívá v kanálech níž než potkani
je to smutný
tak zoufale smutný
oni jsou taky moc zoufalí
někde dole, ve tmě sami
přec všici. Ve tmě... sami...
zahnala je radiace
jadiace jménem
explicitní láska
ponocích slyším teskné vytí
to jen naše generace zpívá
zpívá o štěstí a o penězích
na rohu automat - výherní
vyhrál jsem, vyhrál jsem generaci
těch mladých, perspektivních
engine managerů nebo čistejch
dharmovejch tuláků, co znaj
beat a jazz totiž:
jazzový rytmy rozbrečely i slona
kam s ní? Se svobodnou generací
žiju už tak dlouho!
Viděl jsem zemřít nové mýty
umíraly děsně pomalu...
u sluníčka
proto od těch dob
jsou potkani vejš než
slavná polistopadová generace KFC
plná těch managerů a tuláků

<< Zpět na profil básníka

Myšlenky Infernalistů

Arcanus

©Copyright 2012 - 2016 Jan "Arcanus" Majerníček