Inferno kolem nás

Zkorumpovaná politika, teror ve vizi falešného terorismu, utajené nevolnictví na lidech, pouta které si sami nasazujeme s americkým úsměvem na rtech a láska k naší temné stránce povahy, libých stínů v ulici a nahoty myšlenkového zabarvení citů. Žijeme ve světě který nám předpracovali naši předkové před pradávnou dobou. Individualismus je vybočení z řady obyčejných lidí a mnohdy padá do oka mrzoutům. Krásné je ponižováno a hnus je vyzdvihován do nebes. Společnosti vládne lež, nevědomost a klam.

Před tímto se mnoho osob brání argumentem: „Tam kde končí svět můj, začíná teprve ten váš.“

Mnoho z nás poznalo, jak chutná nelibost, protivůle a nemít na výběr v těžkých životních situací. Mnoho z nás poznalo tak vzdání se svých snů kvůli banalitám ostatním, kteří se v danou chvíli ocitli nad námi. Mnoho dalších pak nechce vidět pravdu, ale raději spolyká lež. Stává se to dnes a denně, kdy jako malé děti začínáme s hledáním sama sebe a následně proces společnost uvrhne svůj bezúčelný konzumní svět.

Proč si na podobná témata nestvořit dílo a zasmát se jako žebravý básník osvobozený od vlastního rozumu. Upírysmus existuje mezi námi v roli čekání na důchod, odpočinku ztrátě sama sebe. Kolik osob propadá démonovi strachu z vlastního neúspěchu. Kolik dalších si vylévá vztek u jiných, kteří nejsou jeho strůjcem. Každý má v sobě svého démona a tím, že ho budem halit a navazovat si pásku přes oči se ho nezbavíme.

Existují chvíle, kdy si nepřeje žít ani milovník a jsou uvědomění, která ukazují na nesvobodu. Místy svojí existenci brát z pohledu muk v pekle. Seberalizace v nedohlednu, naše zájmy ztracené a mnoho potíží a nerovnováhy si způsobujme sami díky své umanitosti po něčem z naší mysli.

Jedním z důvodů, proč tvořím tvorbu, kterou lze vidět je zalíbení v pozorování těchto stránek, ačkoliv jsem jejich součástí. Částečně mne přitahují hříšné oči a jazyky psychických upírů v mé mysli s mou vlastní maniakálností, ale poznání je takové, že tyto mé osobní pohnutky jsou ve výslednu to, co mne drží na životě a dokonce mi to prospívá. Obcese, hřích a zakázané ovoce. Kdybych byl v ráji místo Adama, nejenže bych se jablky přecpal k prasknutí, ale ještě bych předběhl hada a nacpal poznáním Evu, dokud by se jí nechtělo zvracet. Výsledek vede k prozření, že to co má být špatné, je jen to co nám ostatní namlouvají že je špatné. Nejsem první, kdo měl tyto myšlenky. Osho, Lavey a mnoho dalších.

Sandro

<< Zpět na články

Myšlenky Infernalistů

Sandro

©Copyright 2012 - 2016 Jan "Arcanus" Majerníček