Zhoubné manželství - dokumentace a popis díla

Dvě odcizené bytosti, jež se navzájem drží poutem dosazené a domyšlené lásky. Žádného citu pozitivního mezi nimi již není, ovšem společný statek je drží pohromadě nad city mrtvými, kdy již i zabít své nitro museli, jinak navzájem by se zmrzačili. Hovořiti již nemohou, jelikož jazyky probodané mají na oltáři růže, jež měla být symbolem přízně. Nyní v útrpnosti si prožívají peklo spojení, které mělo dávno skončit po náklonnosti vyhasnutí. Když se lpí na mrtvém, tak se to může mrtvým lehce stát.

Motivace ke stvoření kresby přišla spontánně, kdy jsem jednoho dne vzal do ruky tužku, malý kus papíru a započal jsem s tématem, jež zrovna zakotvilo v chmurách mého podvědomí. Téma dvou zničených duší, jimž pouto lásky shnilo a nakazilo je úpadkem, do kterého propadalo se.

Díla si většinou předem neskicuji ani nepromýšlím. Skica i promýšlení přichází až při tvorbě. Před dílem je nejlepší, když je mysl nezatížena tím, jak by dílo mělo vypadat. Udržuji si jen nekonkrétní vizi. A jde to poznat už při tvorbě, kdy se vše samo rýsuje, aniž bych činy kazil zbytečným dumáním, přemýšlením a předsudky jak by to mělo vypadat.

Zhoubné manželství - fáze 1Zhoubné manželství - fáze 2

Tato kresba je ukázkou, jak důležité je vyvíjet se až při samotné tvorbě. Věci zde postupně mutují a mění vzhled. Při předkresbě vypadají jinak, než při bližším zpracování. Náčrt bývá minimální, jelikož každý tah je definitivní. Hlavně u použité techniky.

Zhoubné manželství - fáze 3Zhoubné manželství - fáze 4

Náčrty zde slouží jen jako upřesnění kompozice. Zbytek je dělán přímo, bez nějakého hlubšího rozmyslu. Jediná věc, jež se následuje, je vize, ovšem ne představa, jak by dílo mělo vypadat. Spousty věcí a symboly přibývají samovolně tak, jak bych je nebyl nikdy schopen domyslet. Jde jen o hru s podvědomím, kde jsou bdělé smysly rozumu zatracené pro otevření průchodu toho, co je ukryto pod rouškou nedotvořených myšlenek.

Zhoubné manželství - fáze 5Zhoubné manželství - fáze 6

Je to stejné, jako když hudebník začne hrát svou píseň a během hraní pozměňuje skladbu dle své libosti, aniž by věděl, jak to skončí. Při dodávání barev jsem znovu neměl nic rozmyšleného. Měl jsem jen tužbu udělat dílo tmavé. To, že tam bude figurovat modrá, jsem zjistil, až jsem po modré sáhnul. Úplně stejně mohlo zůstat černobílé. Je to ten správný moment chaosu, kdy jsem se jako kreslíř stal nepodstatným. Jen jsem se nechal unášet vlnou tvoření.

Zhoubné manželství - fáze 7Zhoubné manželství - fáze 8

Tvoření je pro mě meditací. Jakákoliv důležitost bytí se ztrácí. Chápu, že pro někoho to mohou být úzkostné stavy, kdy pro jednou není ničím důležitým. Možná i méně než vzduch. To mě přiklání k přesvědčení, že pokud člověk chce opravdu něco stvořit, musí pustit uzdu vnitřní nicotě. Teprve pak se uvolní ta pravá požadovaná síla. Přijdou další vize a mysl ztratí svou moc na vědomím. Plně chápu, proč mnoho umělců pije, bere drogy, nebo jinak stimuluje své vědomí. Zdravý rozum potírá tu správnou uměleckou tvorbu, proto možná musí být umělec šílený. Nebude-li takový, bude vždy tvořit jen to, co již bylo viděno, dávno pochopeno a tudíž tedy nedosáhne ocenění.

Zhoubné manželství - fáze 9Zhoubné manželství - fáze 10

Samotná mutace díla při tvorbě je velmi pozoruhodná. Je to jakousi vizuální odměnou při zhotovování. Dodávání jiných barev, odstínů a tvoření jiných zákoutí. Některým jistě příjde na škodu, že se zde ztratí mnoho detailů po tom, co byly tak pečlivě nakresleny. Pro mě je to naopak. Nic se neztrácí, vše je přítomno. Možná to jen ustoupí do pozadí.

Zhoubné manželství - fáze 11Zhoubné manželství - fáze 12

Často se potýkám i se dvěma rozdílnými názory. První je, že dílo je příliš detailní a to ho znehodnocuje. Druhý názor je, že na dílo se dá hledět pořád a pořád tam člověk něco najde. Ve své tvorbě pořád mutuji a s odstupem let se má tvorba mění. Jde to znát již nyní a sám cítím, kudy se dál odvijím. Nemohu říct že se v něčem zlepšuji nebo v něčem zhoršuji. Jen se prostě měním a vyvíjím. Vím ale, že tato tvorba je detailní, jelikož nechci žádnou věc opominout. Každé zákoutí, každé malé ztvárnění musí žít svým životem. V období, kdy bylo toto dílo zhotovováno, nesmělo být nic, co by nějak nudilo nebo ztrácelo význam. Vše mělo svou podstatnou úlohu. Vše bylo přítomno naplno. Nenajde se tam nic, co by žilo nějakým menším životem. Jsem rád, když se někdo na mé dílo dokáže dívat hodiny. Trochu to naplňuje život mého bytí. Vím, že mnoho umělců zemřelo v pocitu nedoceněnosti.

Zhoubné manželství - fáze 13Zhoubné manželství - fáze 14

Nevím, co bude mým osudem, stejně jako většina z nás, ale jsem si jistý sebenaplněním se skrze tvorbu. Umění není jen o nějakém ztvárnění něčeho. Uměním může být vše a zároveň nic. Umění již nemůže být bráno duálně jako tento svět. Dělit věci na dobré či zlé. Pro mě samotného bylo umění tohoto díla pozření dvou duší milenců jejich vlastní prohnilou silou, jež původně vzešla z jejich odkvetlé lásky.

Zhoubné manželství - finální verze

I přes množství detailů je dílo o velikosti formátu A4 poměrně malé a někteří si jej pro pečlivé prozkoumání zvětšují. Toť asi vše o abstraktním ztvárnění zhoubného manželství dvou duší, jež žijí i přes svazek ve vzájemném osamocení s žíravostí jejich vlastních duchů.

Sandro

<< Zpět na články

Myšlenky Infernalistů

Arcanus

©Copyright 2012 - 2016 Jan "Arcanus" Majerníček